Iwagakure

Oyajii

Otočil jsem se na skupinu. Slyšeli jste ho? Docela nás podceňuje, ne? Ukážeme mu, že se mýlí. řeknu a vyrazím dopředu.

Ami

Před vámi se objevila temnota a z ní vypadlo oblečení. Tohle si musíte vzít na sebe, aby sme utajili svoji identitu.
Řekla sem, kolem mě se objevil kvádr z temnoty a zmizel až když sem byla převléknutá.

Tsuchikage

Blížili jste se, ale nic se nedělo. Až pokud jste přišli opravdu blízko, tak jste mohli zaslechnout tiché svištění.
Potom se na vás z nebe sesypal déšť šípů.

Kae


Prohlédnu si oblečení, rozteču se a nateču do své části oděvu. Pak se pomalu sformuji a zatvářím se jako by to bylo úplně normální.

Tsuchikage

Dohajzlu...teda vpřed! zakřičel jsem a rozeběhl se. Snažil jsem se dostat až pod hradby. Vyslal jsem červa do akce. Nabil jsem výbušnou šipku a poslal ji směrem na hradby.

Červ

Červ se vysypal, vyskočila z něho loutka, která posypala okolí sonickými granáty. Než se nepřátelé vzpamatovali, rozbalilo se vejce a posypalo hradby (ty hradby směrem k úderné skupině) šipkami.

"No to si na sebe nemůžu vzít je to strašný a dývno vyšlí z módy." zkuhrala jsem ale pak si to stejně vzala
"Vypadám jak hastroš."

Tsuchikageho skupina

Podle tvýho rozkazu jste běželi dál vstříc nepřátelským hradbám. Po cestě ale udělalo několik tvých lidí pečetě a nad vámi se vytvořil kamenný strop, který vás ochránil před šípy. Potom se na vás ze předu vyřítilo několik desítek kopí. Kopí se zastavili o kamennou hradbu, kterou tvoji lidi vytvořili a pak ještě udělali kamenný most, který vás dostal přes příkop před zbořenými hradbami(ty zbořila ta šipka). Naskytl se vám pohled na lidi s krvelačným výrazem a zbraněmi v ruce, ale také na menší vyděšenou skupinu lidí, kteří s kopím v ruce stály natěsno u sebe. Ti s krvelačným výrazem se na vás rozeběhli a zanedlouho ste byli uprostřed kruhu neustále útočících nepřátel.

Když se rozbalilo vejce, tak nepřátelé kolem začali po desítkách padat.

Ami

Promiň Ansello... Nic lepšího sem nenašla...
Ostatní z Akatsuki se taky převlékli a pak to dole vypuklo. Vpřed. Řekla sem a pomalu sem se rozešla vstříc nepřátelské armádě.

Kae


Na rozkaz jsem vykročil a zamířil na protivníkovo levé křídlo. Když dorazím do vzdálenosti tak deseti metrů, složím pečetě a z úst začnu vyplivávat jednu vodní vlnu za druhou. Za chvilku bych si měl vytvořit ideální bojiště.

rozešla jsem se tedy na ten zbytek který na mě vyšel ještě s tále s odporem z toho oblečení jsem začala skládat pečetě a ze země se v několika množstí vyrůstali ostří krystalové větve které napichovali protivníky, kamikoli se hnuli šli z animi a já to jen sledovala a bavila se po očku koukala na místa kde je Kae jestli se taky činí

Anesella

Když si nabodávala na krystaly nepřátele, všimla sis, že někteří mrtví(ti s krvelačným výrazem) se mění na slaměné panáky(prostě místo mrtvého těla, tam je panák ze slámy).
Vypadalo to, že všichni ostatní se spíš starají o to, aby jich zabili co nejvíc a co se s mrtvolama pak děje, je už nezajímalo.

Kae

Půda pod levým křídlem se začala plnit vodou. Nepřátelé se tě snažili různě posekat a pobodat a jejich krvelačné výrazy se nezměnili, ani když jim jejich zbraně jen prošli tvým tělem.

po chvíli sebe pozorování jsem se tedy líně podívala i na to jak si krystali vedou a sledovala jsem co se děje nějak se mi to nezdálo "Sláma?....kloni?" podívala jsem se na Kae a pak zpět na ty vojáky
založila jsem pečetě a chvíli čekala potom celou část armády co stála předemnou obalil krystal obřích velikostí a já jen luskla prsty a celá část se rozpadla. Pak jsem líně šla k těm zbytkům krystalu
"pořád sláma??" pohledem jsem vyhledala Ami a šla k ní
----
"Ami, nechci tě rušit vpotěšení zabíjení nepřátel, ale jsou to slamáci." pronesla jsem jakoby nic a ukázala na mou čst armády v střepech krystalu a viděla jak se k nám blíží další jednotka

Kae


No jo.... bodejte, určitě tam to srdce někde je. Když je kolem dost vody, složím pečeť a kopnu kolem sebe směrem k nepřátelům. Suiton: Mizu Kamikiri. Při téhle velikosti by je to mělo slušně pokosit.

Tsuchikage

Doběhl jsem až k hradbám, lehce překvapen skvělou prací svých lidí. Výborně, pánové a dámy. Překvapili jste mě a odměna vás nemine. Na tři zastavím palbu z vejce a červ zajede pod zem i s druhou loutkou. Na to vběhneme do vesnice. Dávejte pozor, z druhé strany jde Akatsuki, takže budeme bojovat spíše do stran. Maximálně padesát kroků, pak se sejdeme tady vevnitř. Jasné? Jedna! Loutka s granáty skočila do červa. Dva! podíval jsem se dovnitř a uviděl Akatsuki. Naznačil jsem směry, kterými se mají dát mí lidé tak, aby se s nimi nestřetli. Tři! Vejce přestalo pálit, červ jej sežral a zmizel pod zemí a já vběhl dovnitř. Prvního jsem nacpal kuší a když jsme probíhal okolo něj, vytrhl jsem šíp. Když jsme ho vkládal do kuše, zbyla na něm sláma. Dohajzlu... došlo mi.

Ami

Zrovna jsem tančila mezi nepřátelskými řadami a katanou jsem je sekala do údů tak, aby se nemohli hýbat.
Potom ke mě doběhla Ansella. Podívala jsem se na jednoho, kterého jsem právě sundala. Byl také ze slámy. Zamračila jsem se a roztrhla jsem mu vestu. Na slaměné hrudi byli výbušné lístky.
JE TO PAST! KRYJTE SE!! Zakřičela jsem, ale už bylo pozdě...

Celým bojištěm, se hlasitě rozeznělo: Kai...
A pak všechny slaměné mrtvoly vybouchli a výbuchy odpálili lístky na živých nepřátelích.

Tsuchikage

Bojištěm se rozeznělo "Kai" a já zrovna dával pažbou jednomu z nepřátel. Dohajzlu! Nakázal jsem červovi, aby vyjel a "sežral skupinku co nejvíc vojáků (a doufal jsem v nějakou kamennou bariéru od našich) a výbuch mě odhodil stranou. Pískalo mi v uších a cítil jsem, jak mi z obličeje teče krev a mám popálené ruce. Zvedl jsem se a malátne se postavil. Rozhlédl jsem se po bojišti. Všechno bylo zasypané prachem a všude se vznášel dým z lístků. Vypotácel jsem se a zkusil jsem kontaktovat červa, aby "vyplivl" naše vojáky, kteří by neměli být ijak postiženi. Červ byl na tom samozřejmě hůř. Dohajzlu... ještě jednou jsem se rozhlédl a pak jsem uviděl Ami. Hej! zahulákal jsem a zamával, jako že jsem vpořádku. Rozešel jsem se k ní, ale párkrát jsem upadl, protože jsem ještě pořád neměl rovnováhu. Nakonec jsem se opřel o kuši a jakžtakž jsem se dobelhal až k Ami. Myslíš, že to bylo v celém okruhu nebo jen v tomhle sektoru? řeknu a pak zaraženě dodám: Teda: Jste všichni v pořádku? A myslíte, že to bylo...jo, to už jsem říkal...

Kae


Když nastal výbuch, byl jsem zrovna v celkem nahuštěném prostoru takže mé to rozprsklo jako meloun. Znovu se zformuji, v rámci toho na sebe natáhnu to co zbylo z oblečení a seberu meč. Vyrovnaným krokem dojdu k Ami a nahodím tázavý výraz. To tohle mělo znamenat???

opadal ze mě černý krystal který jako na Ami povel se obalil kolem mě
"To měl být výbuch." prolétla jsem pohledem okolí

Kolem Tsuchikageho se na poslední chvíli objevila temnota, která pohltila výbuch kolem něj.
Červ byl roztrhán na kusy, stejně jako ostatní loutky a lidi z Iwi. Ansella ten ohromný výbuch přežila díky krystalům, Kashike díky tomu, že je to kapalina, Tsuchikage díky tomu, že kolem něj byla Amina temnota, Tommomi a Yukio díky speciální elementální bariéře, kterou spolu kolem sebe vytvořili a zombie dvojka přežila díky tomu, že to sou zombie.
Teď ste stáli na dně velkého kráteru, který tu zůstal po výbuchu, ale Ami mezi váma nebyla. Kolem vás se objevil kruh ninjů, kteří dělali pečetě.

Spoiler:

Máte poslední šanci vzdát se... Řekl Tsuchikagemu známý hlas zahaleného muže, který nebyl nikde vidět.

Tsuchikage

Rozhlédl jsem se okolo sebe a zkontroloval loutky. Všechny na padrť. No, super,, kdo je má znova stavět... podíval jsem se na lidi z Akatsuki a v duchu poděkoval Ami, že mě ochránila. Mám svou hrdost. Kdo je tvůj pán?

Ninjové beze slov dokončili pečetě a kolem vás se vztyčila tmavě fialová bariéra. Ninjové byli z věnčí kolem ní a vy uvnitř.

"No tak to je sprostý." reagovala jsem na tu bariéru (otázka: ty slámovci jakou za bari=rou že jo, ty na který jsem útočila já.)

Kae


Dojdu k Ansell. Jo, je to sprostý. Už se těšim, až jim budu držet xichty pod hladinou a koukat jak pouštěj bublinky.

"Ó to zní vážně krutě" podívám se na něj ironicky vyťukám nějaké pečetě a soustředím se z okolí se začnou formuloval krystalické jehly a jeco jsem dokončila poslední pečeť zamířila neuvěřitelnou rychlostí do týla všech co vytvořili a byli u té bariéry
"Miluju svoje krystaly." pousmála jsem se

Ať se Ansella snažila jak chtěla, tak nemohla dostat svoji chakru ven z bariéry(takže se mimo ní nemohli tvořit krystaly). Když ninjové pocítili pokus o jutsu, tak udělali krok kupředu a celá bariéra se zmenšila. Teď mohla mít tak 10x10x2,5 metru.

"Fajn, teď vy." založila jsem si ruce na prsou a trucovala

Tsuchikage

Rozhlížel jsem se okolo. Ta bariéra bude mít někde zdroj. A myslím si, že to nebudou ti pánové venku. Bude to někde tady... začal jsem se procházet po bariéře jako na procházce a hledal jsem nějaké místo, ze kterého by vyzařovala chakra.