Chrámová skrýš

Kae


Když mi dal políček, úmyslně si nechám rozcáknout hlavu. Nyní bez hlavy odskočím trochu dozadu a začnu zběsile gestikulovat ve výrazu aby počkal a nebil mě.

Sakebi

Nesimuluj! zařval jsem a ve smíchu jsem mu takhle urazil ještě ruku. Pak už jsem nemohl dál a jen jsem se tlemil. Pak jsem se postavil ke krbu a řekl jsem: Itai Shoshin, Katon: Zukokku a zapálil jsem krb (myslím, že voda okolo se vypaří pod silou toho žáru).

Kae


Ruka se taktéž rozcákla a objevila se hlava. Ruka dorostla vzápětí. Teda, ránu máš, to se musí nechat. Je na mě vydět že jsem taktéž prožil výtlem.

Sakebi

No, tak znova... začal jsem s kuličkou ohně tančit. Tjádydáááá broukal jsem si nějaký valčíček, uýž mi to docela šlo.

Sakebi

Ale jo, jdeme zavlažovat...Jen zařídím pár maličkostí. Došel jsem k Ami a požádal ji o volno na vycházku za účelem tréninku. Pak jsem se vrátil a zeptal se Kaeho Hele, a půjdeme jako Akatsuki nebo v utajení?

Sakebi

No, nebo si vezmi identitu třeba Ami a pak udělej bordel v nějaký vesnici...Ale dobře, jdeme naprázdno. Pokrčím rameny a sundám ze sebe plášť. Celý v bílém jsem pak prohlásil: No...ale do Konohy nejdeme, tam mě znají jako ninju ze Suny a navíc jsem tam teď byl. Takže co Suna?

Kae


Suna je dobrá... a můžem se ,,zapsat,, jako ninjové z Konohy, když už jsi to tak krásně začal. Při té představě se ledabyle usměju.

Sakebi

Hele, takhle to bude legrace, uděláme jim tam bordel a vesnice začnou válčit mezi sebou. Zeptáme se Ami, co si o tom myslí... řeknu a dojdu za Ami. Máme takový plán...eh teda...Dobrý den, ctihodná. Máme takový plán. Chceme jít do Suny a představit se jako členové Konohy. Pak tam uděláme bordel a vesnice začnou válčit mezi sebou. No? No? No? No řekni, co si o tom myslíš... řeknu nadšeně.

Ami

Pánové, jestli uděláte někde nějakej průser, Tsuyoshi vám dá patřičně na jevo můj hněv. Dělejte co chcete, ale zabijte každýho, kdo zjistí, že ste Akatsuki.
Ozvalo se za váma a pak ste oba ucítili ruku na svým ramenu. Za váma stála Ami s takovým výhružným úsměvem(jako Unohana).

Kae


Když ucítím ruku na rameni, automaticky padnu na koleno. Děkujeme... nemusíte se bát paní, nikdo nás nezjistí.

Sakebi

Mráz mi přeběhne po zádech a já se oklepu, když ucítím ruku na rameni. Dopr... Tohle chci umět taky... zamumlal jsem a pak jsem se otočil. Jistě, madam. Nikdo nezjistí, že jsme Akatsuki. Vyrazili jsme do Suny. (přesun)

Kae


Dorazili jsme do sídla a já vkráčel s výrazem naprostého uspokojení na tváři. Teda... to byl výšplouch. To budou sušit ještě týden.

Sakebi

A hlavně, až najdou ten hadr. To konoha neututlá. zasmál jsem se a šel předat Ami zprávu. Nikdo nás nesledoval, zaplavili jsme Sunu a nechali tam jako důkaz šátek z Konohy. Teď se budou prát vesnice mezi sebou. Dokonalé, ne? ne? ne? řekl jsem Ami.

Ami

Sakebi nemusel hledat dlouho, protože si je odchytla hned jak vlezli na pozemek.
Pááánovééé... Řekla sem přísně a velice zamračeně.
Potom sem se ale usmála. Udělali ste mi velikou radost a tak pro vás něco mám. Řekla sem už milým hlasem.
Zetsu? Řekni jim co a jak, já du do Iwagakure... Tsuchikage něco potřebuje, tak to du vyřídit osobně. Řekla a za Sakebim se ozvalo takové šustění a potom přiteplený hlásek.

Nazdááárek! Řekla bílá půlka Zetsua.
Máme misi... Půjdete se mnou do hor mezi Iwagakure a... zemí uprchlíků, kde sme teď mi. Sem jenom průvodce, zapomeňte na to, že bych třeba po cestě bojoval. Můžu vám říct jenom jedno... Na konci mise to bude dost velká sranda, hlavně pro vás dva... Takže můžeme jo? Řekl hrubým, chraptivým hlasem černý Zetsu.

Sakebi

No jáá ti nevim, teď jsme se vrátili a aby nás vedla bujná zelenina... rozhodoval jsem se na oko. No jasně, že berem. Jdeme hned, ne, Kae? zašklebil jsem se.

Kae


Jen tam tak stojím a hraju si s obličejem. Pak se k nim otočím a na tváři mám klaného smajlíka. Jasně že jdeme, čím víc vody tím lepší je zábava.

procházela jsem se skráši a jediné co mě zajímalo byl můj diamantový náramek jen jsem si načechrala své vlasy a pak se vyložila z výklenku.
Hmmm

Najednou Ansella uslyšela cinkání řetězu a potiché cupitání nohou. Když se otočila, mohla vidět Tomomi, jak prochází chodbou.

Tomomi

Ansella-chan! Ohayo! Řekla nadšeně a rychle cupitala za Ansellou. Na rameni měla položené svoje kladivo a cinkání měl na svědomí řetěz, který byl na tom kladivu.
Právě du od Ami-san. Dostala zprávu z Iwagakure, prej tam je nějakej průs*r, takže se tam asi budeme muset zastavit.
Prej to je nějaká speciální situace a půjdou minimálně tři týmy a možná pude i Ami!!! To by bylo vážně super, ještě sem jí neviděla bojovat!
Řekla naprosto nadšeně, s takovými jiskřičkami v očích.

"Hm....to zase bude...Iwa jo?" vzbudilo to ve mě zájem a poprvé se na ní podívala a přimhouřila oči
"Pěkný kladivo." utrousila jsem a natočila si pár pramenů na prst.

Tomomi

Podobně jako sis ty hrála s vlasy, si Tomomi hrála s řetězem od kladiva. Díky... pěkný vlasy. Řekla se úsměvem.
Pudeš do Iwi taky? Když o tom tak přemejšlim, tak sem tě ještě neviděla v akci, tak by mě zajímalo, jestli tě Ami vybere. Jaká byla tvoje poslední mise?

"Díky." uhladila jsme si své vlasy
"Vím že při mé poslední misi jsem získala toto." ukázala jsem na bič s ostřími hroty, který mi vysel na boku.
"Hm...bojuju jen s vášní a tu ve mě musí někdo vzbudit." blýsklo se mi v oku a se zájmem jsem na ní mrkla.
"Uvidíme ta mise by mě lákala zase navštívit svůj starý domov......mmmm."

Tomomi

Páni, ty si z Iwi? Umíš dělat kamenný sochy? Já jo. Uděláme si soutěž, kdo udělá hezčí sochu?
Řekla Tomomi, ale v tom ste zaslechli další kroky. To právě chodbou přicházel Yukio.

Yukio

Zase někoho otravuješ Tomomi? Nebudu tě furt hlídat!... Jeee, ahoj Ansello, jak se vede? Neotravuje tě moc moje malá sestřička?
Při slově "malá", dostal Yukio od Tomomi hned kopanec pod koleno.
Au... No, abych přešel k věci, až se vrátí Kae z mise, tak vyrazíme. Půjdeme v sedmi. Já a Tomomi je tým jedna, Ansella a Kae budou tým dva, pak pude naše zombie dvojka(Chiko a Juro) a Ami... Kae se vrátí co nevidět, takže vám dvěma radim, aby ste se připravili.

"Já jsem při....vlastně nejsem." zatrhla jsem se při vzpomínce že bych se měla ještě trochu poupravit fasádu.
"Tomomimě neotravuje.....ale až se vrátíme má drahá tak si tu soutěž dáme, neumím sice dělat kamenné sochy ale umím je udělat jinak." mrkla jsem na ní, hodila vlasama a sladce se usmála
"Omluvte mě jdu se připravit." otočila jsem se na podpatku a odešla chodbou do své ložnice upravit se....
-----
po delší chvíli
se zase vracela línějším krokem a přemítala nad tím co se v Iwě od té doby změnilo