Vstup na území organizace

Zoro

Ale no tak, neřikej mi, že kdybys chtěl, tak bys jí nedokázal vyřídit, nebo aspoň uhnout... Řekl sem a složil jsem několik pečetí. Kuchiose no Jutsu!
Plácl sem dlaní o zem a z kouře se vynořil jestřáb, velký asi jako člověk a na zádech měl katanu. Předklonil se, já sem tasil katanu a jestřáb odešel o něco dál.
Meitou: Saihyō-sen!

Spoiler:

Několikrát sem mávl mečem ve vzduchu a ozvalo se tiché kvílení větru. Potom sem napumpoval chakru do nohou a objevil sem se před Yatem a sekl sem mu šikmo přes hruď. Sek byl ale tak rychlý, že viděl jen záblesk čepele.

Yato


Meč cinkl a vyletěli jiskry.Poté ze mě spadl obrys mého já z kamene.Prej nezranit.Řekl jsem posměšně a zavřel oči.

Zoro

//Pokud to bylo kamenné brnění, tak má Yato sečnou ránu přes hrudník

Kámen rozseknu bez problému, nebuď tak nafoukanej a uvědom si, že nejsem zástupce jen kuli tomu že mám velkej *****. Sem nejlepší šermíř na světě, tak si nemysli, že tě nedokážu zabít, když tu budeš jen tak stát... Má to bejt trest i pro mě, tak očekávám, že tu nebudeš jen tak stát a aspoň mě pořádně ogriluješ!
Potom sem sekl vodorovně na břicho a na stehna a poslal sem kopem Yata stranou. Už jen pod silou toho kopu se kámen na Yatovi rozdrolil.

Zoro dělá mělké seky, tak, aby Yata nerozpůlil, nebo mu nepoškodil žádné orgány. V anatomii se vyzná poměrně dobře.

Houki


Začervenala jsem se.Jeho**** sem nikdy neviděla!Řekla jsem opravdu naštvaně.

Yato

Odskočil jsem díky větrnému lementu dál o Zora.vytáhl jsem z kapsy svitek a hodil ho do vzduchu.Z něj vypadli okolo nás elementální meče.(Viz.Shiren popis)Tak ok.Řekl jsem a začal sát raizon.Poté jsem vytvořil mrak který šlehal blesky okolo nás.Raiton gakure no jutsu.Zmizel jsem v bleskách.

Zoro

A kdo říkal něco jinýho Houki? Potrefená husa nejvíc kejhá zlato. Řeknu pobaveně a vypláznu na ní jazyk.
Víš že pravý šermíř nepotřebuje zrak k tomu, aby věděl, kam má seknout? Řekl sem s úsměvem a sundám si z levé ruky šátek a uvážu si ho na hlavě(viz obrázek v charu).
Potom zavřu oči a jen tak stojím na místě a klepu špičkou katany o zem. Ostatní nic neviděli, ale já už sem pomalu ale jistě chystal poslední sek. Ostatní meče mě nezajímali, neměl sem o ně sebemenší zájem.

Yato


Než Zoro stačil zareagovat ležel na zemi a měl sek na hrudi.Já stál o kousek dál otočený na něj připraven na reakci.

Houki

Zoro je polikač elementů.Otočila jsem se na Wuku.Taky se dokáže zžít s elementem právě dosáhl rychlosti blesku.Je to jeden z nejsilnějších členů shiren.Poté jsem je dál sledovala.

Wuka

Pozorovala som ten súboj čo sa mi pred očami odohrával....
keď mi Houki povedala pár informácií, začala som premýšľať nad tým, že by som sa mala ešte viac zdokonalovať. Lebo ako som doteraz videla, Shíren ako organizácia má veľa silných členov. Ale aj napriek tomu by som sa nebála vyzvať hocikoho na súboj, až možno na Houki pred ktorou mám rešpekt. Ale predsavzatie ktoré som si dala sa budem snažiť splniť. Raz porazím Houki a keď nie, tak náš súboj sa končí aspoň remízou. No to sa dnes nestane.
Ďalej som sledovala tých dvoch.

Zoro

Na zem sem si nelehl ani náhodou. Sek sem sice měl přes celou hruď, ale ani sem se nepohnul. Potom sem položil špičku své katany na pochvu a meč sem zasunul.
Yato se skácel na zem a měl na sobě stovky krvavých škrábanců po celém těle. Některé mělčí, některé hlubší, ale žádný z nich nebyl smrtelný. Měl ale posekaných hodně svalů a šlach, takže se nemohl hýbat.
Ittoryuu: Buredo no su sen!(Tisícero čepelí)

S mojí katanou Kyushu Suru, která dokáže polykat elementy, může protivník při této technice vidět to, jak rychle sekám, protože ta katana váží trojnásobek co ta, kterou teď držím. Ta, kterou teď držím, se jmenuje Saihyō-sena je to speciálně lehká katana, která vstřebává můj element větru a to jí dodává na rychlosti. Pak dokážu sekat tak rychle, že to vypadá, jako bych se ani nehýbal a ty si do toho rovnou nalítnul. To je moje absolutní obrana... i když zase tak absolutní není, když si mě dokázal seknout... rychlost blesku je úctyhodná.
Řekl sem a zhluboka sem se zadýchával a musel sem si sednout. Taková rychlost sekání mečem, je obrovský nápor na svaly a strašně rychle se u toho zadýchá.

Yato


Vstal jsem z obtížemi ze země.A vyběhl jsem na něj.

Zoro

Dál sem seděl na zemi, katanu sem měl zasunutou v pochvě, položenou na klíně. Jestli okamžitě nelehneš na zem, zabiju tě. Řekl sem zcela vážně a chytil sem jílec meče.

Yato

Suiton.Mé tělo částečně zkapalnělo ale už né úplně.Sakra.Doběhl jsem až k přicházející kaname a padl jí k nohám.

Houki

Ano.Tadle technika má velký limit.Pokud něco špatně udělá je totálně vyčerpán a nemůže dál bojovat.Je to tak říkajíc dvousečná zbraň.Velmi vážně jsem je sledovala.

Kaname

Onii-chan!Vykřikla jsem a začala jsem ho okamžitě léčit.

Minami

Došla jsem k Zorovi.Tak a teď my řekni jaké používají vyslíchací metody v konoze todle mě opravdu zajímá.

Zoro

Vstal sem a sundal sem si triko i kalhoty. Se podívej sama. Řekl sem a na kůži mohli být vidět, i přes léčení od Kaname, jizvy a modřiny. Kaname mě už léčila a když vemeš v úvahu moje odolný tělo, tak to, že po léčení zůstali jizvy, mluví samo za sebe, ne?... Jestli mám bejt konkrétní, tak to bylo šhavý železo, pily, dráty a struny... různý stroje na drcení a podobně... To všechno bylo v pohodě... ale nakonec mě dostal sharingan... Prostě hypnóza pomocí sharinganu a vyklopil sem mu i číslo svejch bot.
Řekl sem a při popisování různejch metod sem ukazoval na jednotlivý jizvy.

Minami

Pche bych to zvládla líp a rychlejš.Dívala jsem se na jeho rány velice smutně.A přežil nějakej uchiha jo?


Před Zorem se rozvířil prach.Rotace xe stále zvyšovala až na konec byla vidět silueta.Silueta se stále vykreslovala.Nakonec se rozpůlila a před Zorem se spojil Kantou do jedné osoby.Zdarec.

Zoro

Hoj. Řekl sem jen tak, jako by před chvilkou odešel na nákup a teď se vrátil. Pak sem se ale věnoval Minami.
To sou dost silný slova na tak malou roztomilou dívenku. Co to takhle vyzkoušet? Zeptal sem se a oblíkl sem si kalhoty, triko sem nechal dole, aby mi ho nezničila. Jo, jeden uchiha tam byl.

Minami


Takže po mě chceš abych ze tebe něco vytáhla?Zeptala jsem se opravdu pobaveně a poté jsem zamávala Kantouovi.

Zoro

Zkus to, jestli si troufáš. Řekl sem, zasmál sem se a cvrnknul sem jí do čela.
Pořád seš ale ještě děcko. Zasměju se a potom ke mě doletěl můj jestřáb, kterýmu sem dal katanu zpátky na záda a ten zmizel v oblaku kouře.

Minami


Jednou složenou pečetí jsem se nabourala zorovi do mylsle a četva v něm jako v otevřené knize.Také ti mohu číst myšlenky a takhle s tebou mluvit.Zněl můj hlas v zorové hlavě.Ale to by jsi měl vědět.Tak co by jsi chtěl abych vykecala?

Zoro

Minami se zjevila temná černá místnost. Seděla tam na židli úplně sama, nikde nikdo nebyl. Vytvořil sem si tenhle obraz v hlavě a plně sem se na něj soustředil. Všechny ostatní myšlenky sem dal stranou a soustředil sem se jen na ten obrázek, který sem si vytvořil svojí fantazií.
Potom sem ale začal mluvit, takže obrázek zmizel a Minami zase viděla moje myšlenky.
Když sem si přestavoval ten obrázek a soustředil sem se na něj a ostatní myšlenky sem nevnímal, pomohlo to a nebo si mi ten obrázek hodila stranou a dál ses mi courala v hlavě?
Pomyslel sem si a očekával sem, že to Minami uslyší.
Tohle na mě zkoušela i Yamanaka Ino s jejím fotříkem, ale kuli tý pečeti na ruce byli všechny obrázky o Shirenu začerněný... Něco ti ukážu.
Potom sem si před očima začal vybavovat svoji cestu do Konohy.
Ryu mě nesl na rameni a už sme byli u brány. Prošli sme vesnicí, do budovy na jejím konci. Tam stál zjizvený muž v plášti(Ibiki). Usmál se, vzal mě a hodil mě do nějaké místnosti. Posadil mě na židli, svázal mě a nejdřív se mě začal vyptávat.
Řekl sem mu jak se jmenuju, odkud pocházim a s vyprávěním sem skončil v místě, kdy sem jel pouští v kleci jako otrok u ninja-obchodníků s otroky.
Tydle informace mu očividně nestačili a tak nejdřív začal s mlácením pěstmi, pak dřevěnými tyčemi, biči a ocelovými trubkami. Potom přešel k řezání, škrcení, svírání a podobně. Když ani to nepomohlo, začal bodat, drtit a pálit.
Nic ze mě nevypadlo a tak zavolal blonďatou dívku s chlápkem, který se mi vnořili do mysli a začali tam pátrat. Taky se nic nedozvěděli. Potom zkoušel Ibiki několik mučících genjutsu, kde mě svírali dráty, natahovali mě a vykloubil mi končetiny, které mi pak zase násilím narovnal.
Pořád sem nic o Shirenu neřekl. Neříkal sem nic, neprosil sem o smrt, nenadával sem mu, neprosil sem, aby toho nechal, jen sem párkrát zavrčel, nebo hrozivě zařval bolestí.
Pak do místnosti vešel Ryu, ten muž co mě přinesl. Začal sem vysvětlovat, že jim neřeknu nic, ani kdybych mohl a naznačil sem, že je Ibiki deb*l. Ten mě poslal kopem ke zdi. Ryu ke mě došel, zvedl mi hlavu a když sem se mu koukl do očí, viděl sem rudé oko s třemi černými tomoe. Potom sem se objevil v lese, bylo tam spoustu zraněných členů shiren, byla tam Houki, Yato, Kanto a Kaname. Začali se mě vyptávat a já sem jim odpovídal, pak se ale ptali na Houki a na chvilku sem se zasekl. Pak členové shirenu zmizeli a byl sem zase v mučírně. V duchu sem nadával sám sobě, jakej sem idiot a dál sem se s nima nebavil. Po chvilce do místnosti dorazil muž s černými vlasy a bílýma očima. Potom aktivoval Byakugan a zasypal mě sprškou úderů a já se sesypal k zemi. Chvilku sem viděl, jak se nademnou sklání nějakej muž s černými brýlemi(Shino) a pak mě vlekli do cely. Připoutali mě okovama , který mi zabraňovali dělat pečetě a nechali mě tam.
Probral sem se o několik hodin později. Bolelo mě celý tělo a moje chakra byla jakoby bloklá. Roztrhl sem okovy a roztáhl sem mříže. Chvilku mi to trvalo, ale byl sem v ovládání svojí chakry dost dobrej, takže sem ji po chvilce zase rozproudil a aktivoval sem Fuuton:Tobu, které mi pomohlo se vůbec držet na nohách a pohybovat se i s přesekanými svaly.
Se značnými obtížemi sem pěstí omráčil stráže. Odnesl sem si z té šarvátky dost ran a škrábanců, protože se mi fakt blbě pohybovalo a sebemenší hnutí i s pomocí Fuuton: Tobu bolelo jak čert.
Potom sem si došel pro Kyushu Suru a jako výstrahu sem použil Ittoryuu Akuma katto(Jednomečový styl Démonický sek): Otevření brány pekla a rozdělil sem jejich vesnici na půlku. Potom sem vyvolal Leara ten mě odnesl do Shirenu, protože bych sám netrefil(kuli orientačnímu smyslu, kterej Zoro vubec nemá ).

Minami

Ach.Aha.Řekla jsem tiše a vytvořila obraz před námi který to ukázal ostatním.Tak to je mi líto.

Houki

Po dosledování tohoto nmučení mého milovaného zástupce jsem se velice vztekala.Byla sem hodně naštvaná a popravdě kdybych mohla sama bych teď hodila na konohu sprchu meteoritů.Zoro poď zamnou.Oznámila jsem mu a vydala se do meditačních prostor.

Zoro

Co ti je líto? Pár jizev navíc mi nevadí a takovej zážitek člověka jenom zocelí. Bolest pro mě nic neznamená, je to součást života a já jí přijmu.
S úsměvem sem si oblíkl triko. Už sem se bál, že to neřekneš. Řekl sem se smíchem, abych si do Houki trochu rejpnul a šel jsem za ní. Po cestě sem si ještě vyzvednul v pokoji Kyushu Suru, mojí nejsilnější a neoblíbenější katanu.

Kashike


Doběhnul jsem do Shirenu. Zastavím se na chodbě a chvilku popadám dech. Pak se důstojně narovnám a vyrazím hledat Sachiko.

Sachiko


Koukám na ostatní když v tu chvíli zahlídnu Kashikeho.Hoy.Řeknu tiše a dál se zajímám o dění okolo.

Kashike


Dojdu k Sachiko. Ahoj krásko... copak se tu děje???

Sachiko


[b]Nic moc.Kantou se vrátil z konohy,Zoro taky a to je asi tak všechno důležitý.

Kashike


To je fajn. Na chvilku se odmlčím.... a co my dva??? Je tu ještě pár nevyřešených otázek.