Země uprchlíků-cesta do hadí sluje

Tsuyoshi

Šli sme několik hodin lesem. Celou cestu sem mlčel, nebyl sem moc výřečnej typ.
Když sme ale vyšli z lesa, před náma se objevil veliký sráz a dole pod ním, byla jen kamenitá půda a velká skála, ve které byla i z té dálky vidět jeskyně.
Jsme tady. Doufám, že zvládneš sejít dolů... Řekl sem, nashromáždil sem do chodidel chakru a začal sem lézt ze stěny srázu dolů, jako bych měl na nohách lepidlo. Když sem byl tak deset metrů nad zemí, tak sem seskočil dolů. Jen co se moje noha dotkla země, z jeskyně předemnou, se vyplazili dva giganticky velký hadi.
O tomhle se Zetsu asi zapoměl zmínit... Co s nima uděláme?
Zahulákal sem nahoru a podíval sem se, jestli ten šílenec skočí dolů a nebo to sleze.
U něj člověk nikdy neví...

Sakebi

Jistě... řeknu, udělám krok do prázdna a volným pádem začnu padat dolů. Asi v polovině pádu se chytím o výčnělek skály a elegantně se přehoupnu na nohy. Uslyším křupnutí kotníků. Au... chodit můžu, přeci jen tak vysoko to nebylo a pád jsem zbrzdil. Pak Tsuyoshi poukázal na hady. Neříkala Ami, že je to jen iluze? Možná nám neublíží. Jako riskovat to nehodlám...

Tsuyoshi

On je fakt blázen...
Pomyslel sem si, když vedle mě dopadl.
No... co kdybych tě tam hodil, pak to zjistíme?... Ne, nemyslim to vážně. Řekl sem, udělal sem rukama pečeť a řekl Kai. Kolem mé hlavy se uvlonila chakra. Sou to přivolaná zvířata pomocí Kuchiyose no Jutsu. Já mám toho nalevo.
Řekl sem a rozeběhl sem se na hada. Vyskočil sem k jeho tlamě a cyhtil sem ho za spodní a dolní čelist a rozevřel sem mu tlamu, ze který se ale vyvalil oheň a já sem v něm zmizel. Pak se oba hadi otočili na Sakebiho.

Sakebi

Aha...super... řekl jsem ironicky a tasil jsem katanu. Čeho se bojí hadi...jsou dva a asi budou pěkně mrštní...

Složil jsem pečetě: Genkaku Doton Doryuudan Zaměřil jsem se na toho napravo a vedle mě se utvořil drak z bláta a několikrát vystřelil. (Bolest je skutečná). To by mělo hada na chvíli zabavit a hlavně zakrýt výhled tomu hadovi nalevo, takže se přemístím k hadovi napravo a seknu po něm katanou.

Had na pravo se napřímil a začal se podivně svíjet a kroutit. Když si do něj zabodl katanu, tak sebou začal házet jako divoký býk. Had na pravo se vyděšeně podíval a najednou se mu roztrhla hlava vejpůl a z ní vylezl Tsuyoshi.

Tsuyoshi

Ten hajzl mě chtěl sežrat... Řekl sem naštvaně a pak sem uviděl, jak Sakbi jezdí na hadovi jako na býkovi.
Hele, kde je vážnost naší organizace? Co když nás někdo uvidí, jak tu blbneme?! Zavrčel sem a kopl sem toho obrovského hada s rozpůlenou hlavou, až odletěl.

Sakebi

Jo, jasný, vážnost, promiň sáhibe... řekl jsem a zkusil jsem složit pečeťě. Pak jsem položil ruku na hadovu hlavu. Ito Shoshin! Kato: Zukkoku! Když to vyjde, prosmažím hadovi tentokrát skutečnou technikou hlavu skrz naskrz.

Tvoje technika nesesmažila jen hadovu hlavu, ale hada celého a ten padnul na zem. Ty si ale pocítil velký úbytek chakry a na moment se ti zamotala hlava(jako když dlouho ležíš a rychle vstaneš). Po chvilce si byl ale v pořádku.

Tsuyoshi

Co sem ti sakra řikal o těch přezdívkách? A kdo je sáhib?... Řekl sem nechápavě a vešel sem do jeskyně, která se rozdělovala na dvě chodby o něco širší, než byli ty dva hadi. O tomhle se Zetsu taky nezmínil... Pudeme společně jednou, nebo já nalevo a ty napravo?

Sakebi

Sáhib...no, to bys nepochopil. mávl jsem rukou. Půjdeme jednou, určitě. A hada sis vybíral ty, takže teď jsem na řadě. Tahle... ukázal jsem na tu jeskyni nalevo.

Tsuyoshi

Nedělej ze mě neandrtálce jen pro to, že nevim co je sáhib...
Řekl sem a když začal řikat něco o tom, že je na řadě on, tak sem jen protočil oči v sloup a šel za ním.

Vešli sme chodbou do místnosti, kdy bylo spousta zavřených cel a v celách byla mrtvá těla. Každá mrtvola měla kolem krku klíč. Na druhé straně byli ocelové dveře.

Sakebi

Podíval jsem se na cely...Hádám, že když strhneme klíč, mrtvola vstane a půjde po nás. Myslím, že je to past a že ani jden klíč nepasuje. nicméně jsem vyrazil pomalu ke dveřím prozkoumat klíčovou dírku.

Nic se nedělo a klíčová dírka byla jako u staršího typu dveří, nic méně do další místnosti si neviděl, byla tam tma.
Tsuyoshi jen tak stál a čekal. Co teda navrhuješ? A co když to je jinak? Chtěl by sis tohle myslel a dveře třeba zkusil otevřít násilím. Vyrazíš dveře a potom... buuum... všechno na nás spadne. Je to jen doměnka, ale já hlasuju pro to zkoušet klíče a zabíjet mrtvoly.

Sakebi

Fajn... pokrčil jsem rameny. A co třeba nejdřív zabíjet mrtvoly a pak zkoušet klíče- když jí usekneme hlavu vklidu, nebude pak ožívat... zkusil jsem navrhnout.

Tsuyoshi

Jo, s tím plánem souhlasim. Řekl sem a chtěl sem otevřít první celu. Byla zamčená. Aha...
Řekl sem a postupně sem zkusil všechny cely na pravé straně. Čekal sem až Sakebi zkusí ty na levo, abych všecko nedělal sám. U mě všechno zamčený.

Sakebi

U mě... zkoušel jsem dveře nalevo a čekal na zázrak...

Poslední dveře na levo byli odemčené. Jen co si vešel, mrtvola rychle vstala zaútočila ti pěstí na obličej.

Sakebi

...Otev...wow! řekl jsem, zaklonil jsem se a strčil před sebe čepel katany tak, aby mrtvola praštila do ostří. Pak jsem zkusil odskočit, aby Tsuyoshi viděl, co se děje.

Mrtvola se nejdřív podívala na svoji ruku zaseklou v kataně, pak k tobě doběhla a dala ti druhou rukou pěstí.

Tsuyoshi

Aaha. Řekl sem došel sem k Sakebimu a zombie sem ignoroval. Asi to bude klíč od další cely co?... Fuuu, je jich tu dvanáct...

Sakebi

Chytil jsem jednu na čumec. Jo...asi jo, hezká řetězová reakce. Sehnul jsem se a zkusil mrtvolu rozseknout vejpůl.

Mrtvolu si rozsekl celkem s přehledem. Měla pomalé reakce. Tsuyoshi si vzal beze slov jeho klíč a otevřel s ním celu vedle. Hned se na něj vyvalila zombie a Tsuyoshi ji poslal kopem ke stěně a vzal si klíč a podal ti ho. Teď ty, ať se tu nedřu sám. Řekl a pak začal něco mumlat a skládat pečetě. Když domumlal, mrtvoly se rozpadly v prach a prach se vypařil.

Sakebi

Ok... skrčil jsem se a odemkl dveře. Rozrazil jsem dveře a rychle zjistil, jestli tam je mrtvola. Rychle jsem ji bodl, pokud tam byla.

Mrtvolu si sice bodl, ale ta jako by nic udělala pečetě a z úst se jí vyvalila voda, která tě vyplavila ven z cely. Potom složila další pečetě a z ruky na tebe vystřelila kulku z vody.

Celkem rozdíl o proti prvnímu a druhýmu... Řekl Tsuyoshi.

Sakebi

Jo, hádám, že se zvedá obtížnost... řekl jsem a jen jsem se odkulil na stranu, aby mě kulka minula. Vstal jsem a Přemístil jsem se za mrtvolu. Sek jsem vedl na hlavu s úmyslem oddělit ji od těla.

//Tatsujin?

Zombie sice ninjutsu uměla, ale reflexy byli stejně k ničemu, takže se ti podařilo ji hlavu setnout. Tsuyoshi už stál u další cely, počkal až mu podáš klíč a jen co otevřel, tak se na něj vyvalila masa ohně. Potom hned odletěl na druhou stranu a zastavil se až o celu naproti. Byl celej očouzenej a vypustil z pusy obláček dýmu. Štveš mě... Zavrčel na zombíka. Potom zombík i Tsuyoshi zmizeli a pak se zombík rozsekal o mříže svojí cely. Začínaj bejt pěkně rychlý... Řekl a hodil ti klíč.

Sakebi //a netlem se mi...

Super...teď tam bude vzduch nebo země... Odemkl jsem dveře a schoval jsem se za roh, když jsem je otevíral. Čekal jsem, až ta bestie vyběhne a zkusil jsem jí hezky do protipohybu srazit hlavu. Dovnitř ale zatím nelezu.

Když si uviděl pohyb , tak si seknul do místa, kde si očekával hlavu, ale promáchl si. Podíval ses dolů a tam stál takovým zombie-liliput. Coe?! Řekl nasr*ně a pak to vypadalo, že začal růst. Místo toho ses ale ty začal propadat do bahna, který ten mrňous vytvořil.

Tsuyoshi

To si ze mě děláš prd*l?